Nechtěla jsem být sama.Uviděla jsem pár postav,tak jsem se za nimi rozběhla po louce.Bylo špatně,ale svítilo slunce a tráva byla krásně zelená.Přisedla jsem si ke dvěma dívkám.Seznámily jsme se,ale nepamatuju si jejich jména.Uslyšely jsme hluk a vzhlédly.Na horizontu louky jsme viděly běžící ženskou postavu ve vojenském oblečení s vysílačkou.Smála se.A chvíli potom ji někdo prostřelil hlavu.Nevěnovaly jsme tomu větší pozornost.Všimla jsem si,že obě dívky mají řezné rány na rukách.S úsměvem jsem jim ukázala ty své a ony se taky chápavě pousmály.Jedna z nich,po mé levici,vytáhla zapalovač a nabídla nám cigaretu.Druhá nám připálila roztomilým zapalovačem.

Dobrý ráno.

Je určitě lepší než včerejší večer.Nemám potřebu si rozmlátit hlavu o zeď a zničit všechno kolem sebe,včetně sebe.Jsem lehce otupělá po včerejší vodce a musím uklidit celej byt,kterej je díky mým návalům vzteku zasypanej bordelem.Zrušenej fejsbuk mě ani neláká,asi se jen budu bavit nad tim,jak si nikdo ani nevšimne,že se mnou není v kontaktu a pokud jo,nebude na tom záležet.potřebuju cigarety,velmi nutně

moje malá láska má splín

krvácej oči i klín

stíny pod očima vrhaj stín

stíny změnily barvu džín

tvý tváře hořej míň a míň

pěstuješ pohledy co sou zlý

nebe je šedivý víc a víc

jsi zmatená srnka co se mstí

miau